Výstava Po stopách osobností Vyškovska 4
Z důvodu vládních protiepidemických opatření je TIC až do odvolání uzavřeno. Sledujte naše informace.
5. – 29. 1. 2021 Turistické informační centrum, Masarykovo nám. 1, Vyškov
Uplynuly dva roky od poslední výstavy přibližující osobnosti Vyškovska a místa s nimi spjaté. Nyní navazujeme další v pořadí čtvrtou výstavu k tomuto tématu. Vybrali jsme 15 osobností z oblasti literatury, výtvarného umění a veřejného života.
K zajímavým osobnostem patří bratři Kubovi z Nížkovic u Slavkova.
Stavitel Alois Kuba (1901-1979), jehož firma se zaměřovala na stavbu velkých nájemních domů v Brně v období 30. let 20. století, architektonické návrhy staveb vytvářel Aloisův bratr Vilém (1905-1961).
Z výtvarného umění se diváci setkají se sochařkou Hedvikou Zaorálkovou (1900-1982), rodačkou z Rousínova, ta většinu života prožila v Roztokách u Prahy, kde můžeme najít její díla v zámeckém parku nebo na hřbitově v Levém Hradci. Společně s manželem, překladatelem Jaroslavem Zaorálkem (1886 – 1947), se přátelili s mnohými umělci a literáty: F. Halasem, P. Eisnerem, A. Divišem ad.
Vzpomeneme i na Dalibora Kusáka (1917–2001), fotografa, příslušníka tiskařské rodiny Kusáků. Podílel se na vedení rodinného podniku Fototypia - nakladatelství a výroba fotopohlednic. Do roku 1938 se produkce rozrostla na 4 milióny kusů. Věnoval se umělecké fotografii zámků, hradů, měst a díla A. Muchy.
Ze světa literatury se představí literární vědec, anglista František Chudoba (1878–1941), který se narodil ve mlýně v Dědicích; spisovatel, publicista Jaroslav Kratochvíl (1885–1945), autor legionářské prózy Prameny, se narodil v Tučapech. Na místě jeho rodného domu dnes stojí budova obchodu, na níž je umístěna pamětní deska.
S Vyškovskem je spojen i učitel, spisovatel František Neužil (1907–1994). Učil v Orlovicích, v 60. Letech vedl okresní archiv ve Slavkově. Psal básně, romány historické i ze současnosti. Např. vyškovská nemocnice se stala inspirací jeho díla Především naději (1963).
K zapomenutým autorům náleží Anton Dudík (1824–1892), vlastenecký kněz, autor povídek a cestopisů. Ve Vyškově působil jako farář v letech 1876–1892. Jeho bratrem byl známý moravský historik, rajhradský benediktin Beda Dudík (1815–1890).
Rodákem z Kojátek u Bučovic byl František Götz (1894–1974), literární kritik, dramatik, dramaturg Národního divadla v Praze. Stal se zakládajícím členem brněnské Literární skupiny v roce 1921 a redaktorem časopisu Host.
Dějinami Brna se zabýval František Šujan (1859–1944), středoškolský profesor pocházející z Klobouček u Bučovic. Zasloužil se o stavbu nové budovy II. české reálky v Brně na Křenové ulici. V Brně je po něm nazvané náměstí.
Jana Sonnevenda a Karla Měřínského spojuje, že se stali obětmi nacistické okupace.
Jan Sonnevend (1880–1942) byl 8. února 2020 v pravoslavném katedrálním chrámu sv. Cyrila a Metoděje v Resslově ulici spolu s kněžími Vladimírem Petřekem, Václavem Čiklem a laiky Václavem Ornestem a Karlem Loudou svatořečen mezi „svatými novomučedníky českými“. Jejich památka se bude oslavovat vždy 5. září. Narodil se v Topolanech. Předsedal pražské pravoslavné obci. Za okupace zajistil československým parašutistům po atentátu na Heydricha úkryt v kryptě kostela sv. Cyrila a Metoděje v Resslově ulici v Praze. Byl popravený 4. září 1942 po velkém procesu s představiteli pravoslavné církve. Na popravišti skončila i jeho manželka Marie, rozená Lorková (narodila se 4. března 1888 ve Vyškově) a dcera. V Topolanech mu byla v roce 2017 odhalena pamětní deska.
Karel Měřínský (1886–1942), středoškolský učitel, osvětový a kulturní pracovník, byl nadšeným Sokolem, od roku 1931 starosta vyškovské jednoty. V roce 1941 při akci Sokol byli zatýkáni preventivně činovníci Sokola. Patřil mezi ně i Karel Měřínský. Zahynul 8. ledna 1942 v koncentračním táboře Osvětim.
Mgr. Pavlína Dobyšková
KKD Vyškov
dobyskova@kkdvyskov.cz