Přednáška prof. Martina Wihody, Ph.D.?
V úterý 12. března 2013 se uskutečnila v zcela zaplněném sále KKD přednáška prof. PhDr. Martina Wihody, Ph.D., z Historického ústavu FF MU v Brně na téma Místo Velké Moravy v dějinách.
Přednášku a následnou besedu z cyklu akcí k 1150. výročí příchodu Konstantina a Metoděje na Moravu moderoval Dr. Ivan Pokorný.
V úvodní části přednášky vymezil prof. Wihoda rozsah území Velké Moravy (VM) (osobně ji nazývá spíše Starou Moravou) a odmítl názory některých slovenských historiků, že centrem VM bylo území dnešního Slovenska.
Dále pak podrobně vysvětlil, proč podél řeky Moravy vznikla tak bohatá střediska VM jako Mikulčice, či Sady u Uherského Hradiště (dodnes nevíme, jak tato hradiště staří Moravané jmenovali). Obě centra těžila z obchodu, který směřoval z Benátek na sever. Významným artiklem výměnného obchodu se stali otroci. Ti se pak soustřeďovali v Benátkách a prodávali dále.
Úpadek a konec obou center byl způsoben útoky Maďarů a přerušením zmíněných obcodních cest. Novou ekonomickou situaci se snažil řešit Mojmír II. Narazil ovšem nejspíš na odpor moravských velmožů. Domácí rozbroje a útoky Maďarů způsobily totální zničení obou center a pád vládnoucí dynastie Mojmírovců. Je zajímavé, že některá okrajová hradiště, jako např. Olomouc, nepotkal takový osud jako Mikulčice a Sady. Zdá se, že tamější velmožové se spojili s Maďary a bojovali s centrální mocí.
V poslední části přednášky se prof. Wihoda zabýval odkazem VM pro dnešek a činností Konstantina a Metoděje na Moravě. Je třeba zdůraznit, že během středověku a nové doby se činnost obou bratří nijak zvláště nevzpomínala a nevyzvedávala. Obrat nastal v roce 1863, kdy na návrh olomouckého arcibiskupa Bedřich Fürstenberka určil papež Pius IX. den 5.7. jako svátek sv. Cyrila a Metoděje, a to nejen na Moravě, ale i v Čechách a v Chorvatsku. Při této příležitosti proběhly na Velehradě (1000. výročí) mohutné oslavy.
Není pochyb o tom, že Rostislavovi a Moravanům (v r. 862) šlo zejména o vyslání misijního biskupa. Ten se ovšem měl stát nástrojem k faktickému osamostatnění Moravy od vlivu pasovského biskupství a přispět tak k posílení samostatnosti VM vůči království východních Franků.
Používání vlastního jazyka a písma v liturgii bylo privilegiem, bylo výsadou udělovanou v raném středověku zcela výjimečně, a to jen „velkým“, resp. „prvním“ národům. Tím jazykem byla starým Moravanům staroslověnština, v té době, podle našeho dnešního náhledu, čtvrtým nadnárodním jazykem (řečtina, latina, hebrejština, staroslověnština), písmem pak hlaholice. A právě tímto písmem byly napsány liturgické texty, kterým se dostalo uznání z nevyšších míst západokřesťanského světa. Metoděj navíc přeložil a vytvořil několik právních spisů, zejména Nomokánon a Zákon sjudnym ljudem. Samozřejmě se zcela nedaly uplatnit. Vnitřní celková situace na VM byla jiná než v Byzanci.
V závěrečné besedě zodpověděl prof. Wihoda množství dotazů z publika k přednesenému tematu. Průběh večera a brilantní výkon přednášejícího odměnili přítomní posluchači uznalým potleskem.
Text: Ivan Pokorný
Foto: Jan Řezníček
Fotogalerie
Přednáška prof. Martina Wihody, Ph.D.
