Noc literatury ve Vyškově!
Ve středu 9. května 2018 se Knihovna Karla Dvořáčka již počtvrté připojí k mezinárodní akci Noc literatury, kterou organizují Česká centra ve spolupráci s pražským sdružením evropských kulturních institutů sítě EUNIC a kulturními odděleními zahraničních velvyslanectví.
Projekt odstartoval v roce 2006 v Praze, ale od roku 2013 se díky spolupráci se Svazem knihovníků a informačních pracovníků začal rozrůstat i do dalších měst České republiky. Literatura se tak i díky knihovnám stává na jeden večer celorepublikovým fenoménem.
Ambicí projektu je představit posluchačům současnou evropskou literaturu netradičním způsobem a zároveň oživit večerní město přitažlivou akcí. Na různých místech čtou během jednoho večera známé osobnosti ukázky ze zajímavých knih. Trojí atraktivitou projektu, tedy spojením zajímavého textu, neobvyklého místa a originální prezentace usilujeme o vytvoření jedinečného kulturního zážitku pro širokou veřejnost.
Milovníci knih se tentokrát sejdou v ZOO PARKU Vyškov, Cukrovarská 424/9. Úryvky z knih budou číst členové divadelního spolku Thalia. Začátek je v 18.30 hodin. Vstup zdarma.
Akce se koná za finančního přispění Ministerstva kultury ČR a Klubu přátel KKD, spolek.
Anotace k „nočním“ knihám, které si můžete vypůjčit v naší knihovně:
Belgie/Valonsko
Michel Lambert: Davidův dům
Překlad: Tomáš Kybal, Volvox Globator 2018
Michel Lambert (* 1948) zasvětil větší část svého života literatuře: publikoval již čtrnáct románů a kratších próz, za něž v Belgii a ve Francii obdržel několik literárních cen. Pracoval také jako novinář, aktivně působí v knižní branži, vede dílny tvůrčího psaní. Ve svém díle s jasnozřivostí, porozuměním a leckdy i s trochou cynismu zkoumá svět kolem nás, jeho praskliny a skrývaná tajemství.
Jednoho deštivého rána v Bruselu se seznámí Martial, který má potíže s prodejem svých obrazů a vede ateliér malby na Akademii, s jednou zoufalou mladou ženou a pomůže jí znovu nalézt radost ze života. Že by počátek milostného příběhu? Ne, Martial má z lásky strach. Připouští pouze slast a přátelství. A mladá žena žije v komplikovaném vztahu se starým fanfarónem, přistěhovalcem z Arménie, jenž si hraje na Toulouse-Lautreca. A k tomu má Martial neustále v patách stín svého poněkud zvláštního bratra. Pohne s jeho životem, když mu do něj vstoupí další osoby, které mu předloží své osudy a ukážou mu tak přes své osobní starosti jasněji jeho vlastní nitro?
Irsko
Máirtín Ó Cadhain: Hřbitovní hlína
Překlad: Radvan Markus, Argo 2017
Máirtín Ó Cadhain (1906–1970) je jedním z nejvýznamnějších irsky píšících autorů 20. století, svým dílem se zařadil mezi velikány irského modernismu bez rozdílu jazyka. Profesí byl učitel, o místo ale přišel kvůli svému členství v Irské republikánské armádě (IRA). Celý život zastával myšlenku „znovudobytí Irska“ skrze prosazování původního irského jazyka a kultury. Jeho nejslavnějším dílem je právě román Hřbitovní hlína z roku 1949.
Kultovní irská klasika Hřbitovní hlína se dočkala filmového i divadelního zpracování, nicméně přeložena byla jen do několika jazyků a anglicky vyšla teprve loni. Důvodem je obrovská překladatelská náročnost textu, který jiskří slovními hříčkami a využívá úzce vymezeného dialektu. Všechno začíná ve chvíli, kdy hlavní hrdinka Caitríona zemře a pohřbí ji do hřbitovní hlíny. Ale je to librový, nebo pěťákový pozemek? Dali jí ten správný rubáš? A křížek? Nešetřili na ní? Nesnažili se ji ošidit, tak jako, Pánbůh je zatrať, když byla ještě naživu? No, každopádně to se všemi svými „spolubydlícími“ (a že jich je) bude moct důkladně probrat. Mají na to celou věčnost. Český překlad získal ocenění Magnesia Litera 2018.
Itálie
Paolo Cognetti: Osm hor
Překlad: Alice Flemrová, Odeon 2017
Paolo Cognetti (*1978) studoval nejprve matematiku, později kinematografii na škole Luchina Viscontiho v Miláně. V následujících letech se pak věnoval tvorbě dokumentárních snímků se sociálním, politickým a literárním zaměřením. Literárně debutoval v roce 2003 a je nositelem významného italského literárního ocenění Premio Strega za svou knihu Osm hor (2016), která se stala italským i světovým bestsellerem.
Ať už je osud cokoli, přebývá v horách, které máme nad hlavou – pro protagonisty románu Osm hor platí tohle tvrzení beze zbytku. V horách se do sebe zamilovali rodiče Pietra, jednoho ze dvou hlavních mužských hrdinů, v horách se Pietro seznámí s Brunem, svým nejlepším kamarádem. Výšlapy do hor se stanou výchovnou metodou Pietrova otce, samotářského chemika střádajícího v šedi Milána svůj vztek na celý svět i svůj stesk po horských vrcholech. Také Pietrův i Brunův dospělý život bude pevně svázán s horami…
Nizozemsko
Ni?a Weijersová: Následky
Překlad: Magda de Bruin Hüblová, Kniha Zlín 2017
Ni?a Weijersová (* 1987) studovala literární vědu v Amsterodamu a v Dublinu. V současnosti je redaktorkou literárního časopisu De Gids a vystupuje s literární talk show. V roce 2014 vyšla její románová prvotina Následky, za niž získala mimo jiné vlámskou čtenářskou cenu Zlatá sova a cenu feministického časopisu Opzij.
Minnie Panisová, kdysi maličkatý, sotva životaschopný novorozenec v inkubátoru, je dnes mladou uznávanou konceptuální umělkyní. Jako základní materiál používá vlastní život, ze skutečnosti si dělá laboratoř. V předvečer experimentu, který by se mohl stát vrcholem její tvorby, se jí připomene minulost v podobě dopisu a série podivných déja vu. Jak daleko může zajít v manipulaci reality, aniž ztratí sebe sama? Následky je román o volbě mezi zmizením a přežíváním, o velké touze, aby nás někdo jiný viděl.
Norsko
Agnes Ravatnová: Ptačí tribunál
Překlad: Eva Dohnálková, Plus 2018
Agnes Ravatnová (* 1983) je norská prozaička, esejistka a sloupkařka. Vystudovala hudbu a tvůrčí psaní. Debutovala v roce 2007 románem 53. týden (česky 2017). Svými sloupky a esejemi pravidelně přispívá do řady norských deníků. Deník Morgenbladet ji zařadil mezi deset nejlepších norských autorů do 35 let.
Dva lidé, dvě tajemství a minulost, které nelze uniknout ani na kraji světa. Po veřejném skandálu opouští televizní moderátorka Allis Hagtornová práci ve městě a dobrovolně se vydá do vyhnanství v odlehlém fjordu. Brzy se ale ukáže, že její nová práce není tak docela tím, co čekala. Ani její tichý, nevrlý zaměstnavatel, čtyřicátník Sigurd Bagge, není tak starý, jak předpokládala. Zatímco čekají, až se Sigurdova žena vrátí z cest, jejich tichá a neklidná setkání se rozvíjejí v podivně obsesivní vztah a začíná být zřejmé, že pokání za minulé hříchy nebude stačit… Ptačí tribunál je důmyslně vystavěné dílo, v němž se potkává psychologický thriller, společenskokritický román a hloubková studie mezilidských vztahů.
Rakousko
Michael Köhlmeier: Dva pánové na pláži
Překlad: Magdalena Štulcová, Archa 2018
Michael Köhlmeier (* 1949) se věnuje spisovatelské činnosti od 70. let. Začínal jako autor rozhlasových her a krátkých próz, později vytvořil s muzikantem Reinholdem Bilgerim velmi populární kabaretní dvojici. Také pracoval pro rozhlas a od roku 2004 je i úspěšným textařem oblíbené vorarlberské hudební skupiny a moderátorem diskusních pořadů. Dosud vydal přes třicet prozaických knih.
Dva pánové se spolu vydají na procházku po pláži. Nevědí, kdo je ten druhý. Ale zjistí, že je sbližuje zásadní zkušenost – deprese. A ti dva spolu uzavřou neporušitelný pakt: „Bude-li jeden z nás kdykoli potřebovat pomoc, tak ten druhý, ať bude v té chvíli kdekoli na světě, nechá všechno ležet a přijde.“ Tak se poznali Charles Chaplin s Winstonem Churchillem, alespoň v tomto románu. A tím okamžikem se začíná odvíjet zvláštní druh silného pouta mezi jedním z největších filmových komiků a jedním z největších státníků. Není důležité, které z citovaných pramenů jsou doložitelné a které si autor přimyslel, v každém případě podal hluboce lidský obraz dvou velkých osobností, jejichž životy se kuriózním způsobem propojily.
Španělsko
Dolores Redondo: Oběť bouři
Překlad: Marie Jungmannová, Panteon 2016
Dolores Redondo (* 1969) je autorkou trilogie Baztán, která se v posledních letech stala výrazným fenoménem španělsky psané literatury. Již po vydání prvního dílu Neviditelný strážce (česky 2013) označila kritika autorku za jednu z nejoriginálnějších a nejpřesvědčivějších spisovatelek španělského detektivního románu. Oběť bouři (2014) představuje závěrečný díl trilogie.
Záhadná smrt dítěte přivede inspektorku Amaiu Salazarovou znovu do poklidného údolí řeky Baztán na úpatí Pyrenejí, do jednoho z nejmagičtějších míst Baskicka. Prababičce dítěte je pachatel jasný: Inguma, mytologická bytost, která spícím dětem krade dech. Amaia obviňuje otce, že svou vlastní dceru udusil ve spánku. Tím ale není případ zdaleka uzavřen, neboť při vyšetřování odhaluje Amaia další nevyjasněná úmrtí kojenců, jež se v okolí údolí Baztán, zdá se, hromadí…
Švédsko
Jonas Hassen Khemiri: Všechno, co si nepamatuju
Překlad: Zbyněk Černík, Kniha Zlín 2017
Jonas Hassen Khemiri (* 1978) patří k nejúspěšnějším mladým švédským autorům. Studoval ekonomii a literární vědu, jako spisovatel debutoval roku 2003 románem Jedno oko rudý, který se – stejně jako následující díla – rychle prosadil u čtenářů a získal uznání kritiky. Kromě prózy píše Khemiri také divadelníhry. Za své prózy a dramata získal řadu literárních cen.
Vynalézavě, vtipně a zároveň tajemně splétá fiktivní spisovatel příběh mladého muže Samuela, který zahynul při autohavárii. Byla to nehoda, nebo sebevražda? Kdo vlastně Samuel byl? Jeho život skládá jako mozaiku vytvořenou z rozhovorů s jeho přáteli, příbuznými a sousedy. Čím víc se však vyptává, tím dochází k rozporuplnějším závěrům. Zjišťuje, že ve vzpomínkách každého z nich zůstal někdo jiný. A dostává se tak k samé podstatě lidské existence.
Velká Británie
Gavin Extence: Potíže s empatií
Překlad: Veronika Volhejnová, Argo 2017
Gavin Extence (* 1982) byl v dětství šachovým mistrem, později absolvoval filmovou vědu a nyní žije jako spisovatel v anglickém Sheffieldu spolu se svou ženou, dětmi a kočkou. Je autorem úspěšného románu Vesmír versus Alex Woods (česky 2013). Román Potíže s empatií (2016) je jeho třetí kniha.
Ve světě vysokých financí a dravých obchodů, ve kterém se Gabriel Vaughn vyšplhal téměř na samý vrchol, platí jediné: právo silnějšího. Když tedy dvaatřicetiletý manažer zjistí, že má nevyléčitelný nádor na mozku a zbývá mu šest měsíců života, rozhodne se nedat na sobě co nejdéle nic znát. Jenže nemoc na to má jiný názor a Gabriel ke své hrůze zjišťuje, že začíná přemýšlet o pocitech jiných lidí – kolegů, sekretářek, svého otce, dokonce i Caitlin, politické aktivistky s houslemi, jež ho neodolatelně přitahuje. Ovšem v životě, jaký Gabriel dosud vedl, empatie představuje problém…