Bylo to výborné. Příjemné, obohacující, poučné i zábavné

Slova jedné z účastnic workshopu Digitální technologie ve volném čase seniorů a mládeže, který jsme 18. 3. 2025 v Knihovně Karla Dvořáčka pořádali v rámci projektu Společně proti osamělosti a digitálnímu vyloučení, plně vystihují atmosféru, která u notebooků vládla.

Akce, jíž se účastnilo 14 žáků 9. třídy ZŠ Vyškov, Purkyňova, šest seniorek a jeden senior, byla určena pro ty, kteří chtějí objevit přínos online nástrojů a naučit se je smysluplně využívat. Účastníci se seznámili s různými aplikacemi a platformami, které jim mohou zpříjemnit každodenní život – od komunikace přes hledání informací až po zábavu či osobní rozvoj. Workshop byl lektorkou Monikou Macháňovou z AI Harmony, z.ú. veden interaktivně s důrazem na praktické ukázky, bezplatné nástroje a přirozené principy mezigeneračního učení, které propojují svět dospívajících a seniorů. Cílem bylo podpořit obě skupiny ve smysluplném využívání technologií, které mohou obohatit jejich život a umožnit jim zůstat v kontaktu v moderní době plné novinek a změn.

Nechme však promluvit několik účastnic:

„Děkuji KKD za uspořádání workshopu o praktickém využití AI. Byla to výborná akce. Takové akce jsem se zúčastnila poprvé a moc se mi líbila. Společně se mnou pracovali Filip a Matěj. Byli moc šikovní. Vůbec nám nevadil věkový rozdíl. Rozuměli jsme si a pracovalo se nám společně dobře. Samozřejmě jsem se měla co učit i od žáků 9. třídy. Přála bych si více takových akcí a věřím, že časem se zase něco podobného zopakuje. V současné době se stále více senioři mají co učit od mladých zejména v uvedené oblasti. Musím pochválit i odborné vedení workshopu paní lektorkou. Vyčleněné dvě hodiny utekly strašně rychle. Kurz byl pro mne přínosem a spolupráce se žáky byla výborná a příjemná.“ Marie

„Mě se to moc líbilo, paní lektorka na jedničku, příjemná a srozumitelná. Kluci úžasní, dokonce sami říkali, že by šli zase ? a to je co říct. Je vidět, že nejenom oni nám, ale i my jim jsme někdy přínosem.“ Marie

„Pracovalo se mi dobře a akce byla pro mě velkým přínosem hlavně v tom, že jsem se dozvěděla, jak najít přesné informace (např. perplexity.ai, aj.), i nějakou zábavu (např. vymyšlený obrázek, smajlíci).
Čekala jsem ještě, že tam bude něco o tom, jak si najít třeba kamarádku, se kterou budu mít stejné záliby. Měla to být akce proti samotě - ale to jsem špatně pochopila. Třeba se někdy mluví o sociálních sítích, že není dobré na nich moc pobývat, ale já ani netuším, co to je. Žáci byli sympatičtí. Ale dvě děvčata, která byla se mnou, byla mlčenlivá a tichá stejně jako já. Asi jsme dávaly jedna druhé prostor k vyslovení nápadu... Tak jsme si toho moc neřekly.“ Marie

„Bylo to výborné. Příjemné, obohacující, poučné i zábavné. Paní lektorka byla věci znalá a k posluchačům vstřícná, kluci milí, chápaví a snaživí. Moc mě to s nimi bavilo a myslím, že docela i je. Díky!“ Alena

Reakce účastnic nás potěšily, ale také daly podnět k přemýšlení, jak dál našimi službami přispět ke zmírnění pocitů osamělosti. Věřím, že aktivity naší knihovny, nejen ty spojené s tímto projektem, dávají šanci všem generacím.

PS: Každá Marie má jiné příjmení. :o)

PPS: Paní Alena Chládková, regionální spisovatelka, napsala pod dojmy z workshopu fejeton:

Tak jo, AI,
začínám Tě respektovat. Neděkuj za to mně, ale vyškovské knihovně. To je ta úžasná kulturní a vzdělávací instituce v našem městě, kam chodím nejen za knížkami, ale i za zábavou a dalším vzděláváním.

Tento týden jsem byla pozvaná na workshop o praktickém využití AI (anglicky - Artificial Intelligence, česky - umělá inteligence). Musím se přiznat, že jsem Tě zatím moc nebrala. Sebevědomě jsem prohlašovala, že mám ráda, když za mě někdo pracuje, ale ne, když za mě někdo myslí. O tom, že už Tě vlastně dávno využívám, jsem se přesvědčila hned na začátku zmíněné akce.

Často používám vyhledávače na internetu k rychlému poučení nebo objasnění. Že v nich pracuješ právě Ty, jsem si ani neuvědomila, dokud jsem to neuslyšela z úst paní lektorky, která nám navíc poradila vyhledávače nové, rychlejší a spolehlivější, než jsem využívala dosud.

Taky jsem zjistila, že mladí Tě berou jako naprostou samozřejmost, dost se s Tebou kamarádí a pokud jim chci stačit (a to chci), budu s Tebou kamarádit také. My, to je účastníci zralého věku, tam totiž vedle sebe měli patnáctileté žáky deváté třídy základní školy. Zřejmě proto, aby nám poradili, kdybychom si nevěděli rady. Seděla jsem u počítače, se kterým kamarádím už dávno z dob, kdy oni nebyli ještě na světě, vedle mě z jedné strany Adam a z druhé Tomáš, a společně s Tvou pomocí jsme řešili zadané úkoly. Bylo to příjemné, zábavné, milé a poučné, šlo nám to, a myslím, že nás to i bavilo. Mě teda určitě a kluci se též netvářili otráveně.

Tak jo, AI, vítám Tě ve svém životě a děkuji Knihovně Karla Dvořáčka ve Vyškově, na jejíž další akce už se moc těším!

Autorky fotografií: Zdeňka Adlerová a Petra Klimosz.